Jiří Štraub - Krokodýlova kapela

Pohádka, která mě překvapila hned několikrát.

Vzhledem k tomu, že vyšla v edici Rýče, což je edice nakladatelství Canc pro středně drsné děti, očekávala jsem logicky spíše nepohádkovou drsárnu, už kvůli zvolenému tématu, protože co si budem´, AC/DC, kteří jsou tam zmiňováni a v příběhu hrají (nejen) významnou úlohu, nejsou zrovna dechovka pro starší.

Jenže ouha! Pohádka je psána velmi prostým, krásným jazykem a stylem, který zkrátka k pohádce patří. Žádné rádoby nezbytné moderní výrazy, žádné složité zápletky, žádné hororové scény.

Krokodýlova kapela je skvělá i z dalších důvodů: postavy prodělávají vývoj a poučení, tedy to, co nesmí v žádné správné pohádce chybět.

Dalším bonusem je humor. Hlášky jako "ty mejdlo rozpatlaný" si přímo říkají o to, být zařazeny do rodinných slovníků.

A to nejlepší: takhle pohádka má co říci nejen dětem, ale i dospělým. Je to skvělé, když autor myslí i na rodiče! Příběh krokodýlovy kapely totiž vychází z reálných situací ve světě pop music, AC/DC jsou električtí úhoři, křeček je správně manažerský manažer se všemi klady i zápory, zkrátka své si tam najde každý.

Bonbónkem navrch jsou krásné ilustrace T. Doležalové.

Jediné, s čím jsem měla problém, bylo představit si úhoře, jak hraje na kytaru, rukou nemaje… Ale co, asi to nějak dal, když je elektrický, že jo. Autor to přece musí vědět!

Suma sumárum: příjemné překvapení v podobě pohádkové jednohubky.

90%