Cesta podzemím Nekropole, to je sbírka všech hororových atributů a důkaz, že autor skutečně umí vybudovat tísnivou, hrůzyplnou atmosféru. Osobně bych sice uvítala něco originálnějšího než "mrtváky" a pavouky, ale v rámci pojetí knihy jako temné pohádky toto postačí. Temnota ovšem číhá ve všech koutech, a než se mladík setká s podivuhodnou bytostí Altem, začínáme leccos tušit. Rozuzlení je však přesto překvapivé a mnohé náznaky do sebe zapadnou.
Náhle chápeme, kdo je démon Melen a jak strašnou úlohu hraje v králově životě. Možná, že je to dáno mou profesí zdravotní sestry, ale právě Melen byl pro mne poměrně snadno předvídatelný. Musím ale přiznat, že mě to vlastně nijak nerušilo.
Od okamžiku, kdy Alt vyjeví pravdu, se víceméně běžný hororový příběh náhle proměňuje a transformuje v hrůzné podobenství o lidské duši a jejích soukromých běsech. Ale také o tom, jak dokážeme ubližovat našim nejbližším i sami sobě ze zdánlivě nejlepších pohnutek, a jak těžké je, dostat se z bludného kruhu beznaděje a deprese.
I závěrečná scéna vyvolává nemálo otázek – o potřebě a možnosti odpuštění, o tom, nakolik je člověk vinen, ovládá-li ho "démon", o tom, zda a jak je možné dojít smíření. Tuto stránku příběhu považuji za velký bonus.
Styl vyprávění kolísá od silných obrazů kvalitního hororu v podzemí po poněkud naivní vykreslení dobrého vládce, kde se blíží spíše už jazyku pohádek. Celkově je ale kniha čtivá, v některých pasážích jsem si říkala, že by si zasloužila rozpracování do delšího textu.
Nad čím jsem ale nemohla přimhouřit své korektorské oko, je množství hrubek, překlepů, špatně použité interpunkce a dalších chyb téměř na každé straně (!). To je velká škoda a velice mě to rušilo. Musím bohužel něco málo strhnout.
Milovníkům hororů, kde se nevláčejí střeva po zemi, mohu Krále beznaděje s klidným svědomím doporučit. Pro mě byl "tak akorát".
85%
****
