Tomáš Marton - Ve spárech múzy
Dle anotace chytí autora této (h)různorodé sbírky povídek
občas do spárů jedna velmi náruživá Múza. Co se potom stane a jak dopadne takové spojení?
Za mě se tenhle taneček přes dvě pekla opravdu povedl. Tomáš
psát umí a jeho Múza má očividně velmi šikovné spáry. Povídky mají spád, jsou
psány dobrým nešizeným jazykem a jsou
dobře vypointovány. POZOR, OBSAHUJE LEHKÝ SPOILER!
Hned první povídka, ŠKVÍRA, byla hotové pochutnání v duchu
nejlepší poeovské tradice. Staré tajemství, staré otázky. Děs a hrůza z neznámého.
Pochybnosti o zdravém rozumu. A neodbytné puzení najít odpovědi. Jedna z nejlepších
povídek sbírky. Trochu mě zklamalo racionální vysvětlení na závěr.
SOUSED
Asi od druhé stránky předvídatelné. To si čtenář
přinejmenším myslí! Ale jak to bývá, všechno je nakonec trochu jinak. Pěkná,
děsivá, hrůzostrašná povídka.
DÍRY
Že by autor miloval Kinga? Jak překvapivé! Je vidět, že
svého Kinga četl často a pečlivě a že mu takříkajíc vrostl pod kůži. Díry jsou
Kingovka jak vyšitá. Mistr by na svého nadaného žáka 😊 mohl
být pyšný!
ŠMOUHA V OKU
Zpočátku jsem těžko chápala přístup rodičů a očekávala tak
říkajíc děs jiným směrem. Postupem čtení začne čtenář tušit pointu, ale to je
zde zřejmě záměr.
OSUDOVÁ LÁSKA
To věčné dilema – žít krátce a naplno, nebo dlouze a na půl
plynu? Toť otázka. A pravá láska až do smrti? Proč ne – ale ani ta nemusí
probíhat přesně tak, jak jsme si představovali…
VLÁKNA
Povídka, evokující velmi naléhavě atmosféru zlého nočního
snu. Zároveň alegorie na lidskou společnost, v níž každý jedinec je, ať
chce či nechce, ovládán čímsi nebo kýmsi shora. Na společnost, v níž si
nakonec zvykne i na ty nejbolestivěji zabodnuté háky. Možná nemusel být závěr
tak jasně dopovězen; čtenář si rád leccos domyslí sám.
SVĚTLO
Jedna z verzí klasické apokalyptické vize o tom, jak jsme
závislí na internetu a dalších křehkých vymoženostech. Tuto povídku jsem tak
docela nepochopila.
NEZNÁMÝ INTERPRET
Nemohu si pomoci, ale pro mě měl Břetislav Konrád po celou
dobu tvář Tomáše Martona. Jen doufám, že ten to nakonec neudělá. Skvělá. Jemný
humor metalisty mezi řádky.
MEZI STROMY
Tuto povídku nevím tak docela, kam bych zařadila. Také
bych zde uvítala trochu více podrobností.
PÍSEČNÁ BOUŘE
Sci-fi povídka s poměrně děsivou pointou. Chybělo mi
dokončení Petrinova příběhu.
KLUK
Skvělá nálož černého humoru s dobrým koncem pro
všechny. Jen pozor na park.
DOPISY ZE SEVERU
Opět kingovský styl s nevyřčenou hrozbou, vyhýbavými
nebo žádnými odpověďmi a všudypřítomným strachem. Doufala jsem, že to mladá
paní stihne.
ZRCADLA
Další z nočních můr, hrozbou moci umělé inteligence
připomíná některé z nejlepších povídek Clarkových. Pointa jasná, jen by
možná potřebovala ještě maličko dočesat a dořešit, trochu se mi zde hlavní
linie tříštily.
APARTMÁ V SEDMÉM
Lehce morbidní vize o milostných eskapádách v budoucnosti.
Další povídka, kde si čtenář řekne – To je tak předvídatelné! A pak zírá jako
jojo.
Závěrem: u dvou či tří povídek bych měla drobné výhrady,
jednu jsem nepochopila vůbec. Ale suma sumárum se jedná o svěží, dobře napsané
a dobře čtivé dílko. Příznivcům drobných formátů mohu upřímně doporučit. Těším
se na další díla páně Martonova a nepochybuji o tom, že jeho sláva bude dále
stoupat.
Až k nebi, až k nebi, až k nebi…
90%
16. září 2024
