V Královských zahradách - recenze
V Královských zahradách – antologie
Jak jsem napsala jinde a jak je o mně vcelku známo, horory
nečtu. Tedy – většinou. Mám z nich noční můry. Jenže když vznikne
antologie, v níž jsou zastoupeni nejlepší čeští hororoví autoři, kteří
jsou zároveň i vašimi známými, co zbývá? Že je to antologie k poctě
Stephena Kinga? Tak to už je jasné úplně… Přesto nemám ani Kinga načteného
tolik, abych zachytila všechny odkazy na jeho dílo. Můžu říct, že mě to docela
mrzí
Že je sbírka věnovaná Kingovi, to pochopí prakticky
okamžitě i ten, kdo četl byť jedinou jeho knihu. Mistr je zde přítomen naprosto
všude. Již na velmi zdařilé obálce sedí na královském (jak jinak) trůnu jako
skutečný vládce své temné říše děsů, hrůzy a nočních můr. Některé povídky na
něj odkazují přímo, jinde bylo Kingovo dílo spíše inspirací. Leckde jsou drobné
upomínky a odkazy jen tak mezi řečí: zastavený čas 19:19 na hodinách, názvy
jeho knih, použité jako běžné slovo v textu, a mnoho dalších.
Obvyklým problémem většiny antologií je fakt, že úroveň
povídek bývá nevyrovnaná. Tento jev se do určité míry nevyhnul ani Královským
zahradám, projevuje se však mnohem méně patrně než u jiných povídkových sbírek.
Myslím, že za to můžeme děkovat stejnou měrou poctivému výběru povídek a
kvalitě zúčastněných autorů.
Pojďme se podívat na jednotlivé šlépěje skrze onu zahradu
hrůzných rajských potěšení.
