V Královských zahradách - recenze


V Královských zahradách – antologie

Jak jsem napsala jinde a jak je o mně vcelku známo, horory nečtu. Tedy – většinou. Mám z nich noční můry. Jenže když vznikne antologie, v níž jsou zastoupeni nejlepší čeští hororoví autoři, kteří jsou zároveň i vašimi známými, co zbývá? Že je to antologie k poctě Stephena Kinga? Tak to už je jasné úplně… Přesto nemám ani Kinga načteného tolik, abych zachytila všechny odkazy na jeho dílo. Můžu říct, že mě to docela mrzí

Že je sbírka věnovaná Kingovi, to pochopí prakticky okamžitě i ten, kdo četl byť jedinou jeho knihu. Mistr je zde přítomen naprosto všude. Již na velmi zdařilé obálce sedí na královském (jak jinak) trůnu jako skutečný vládce své temné říše děsů, hrůzy a nočních můr. Některé povídky na něj odkazují přímo, jinde bylo Kingovo dílo spíše inspirací. Leckde jsou drobné upomínky a odkazy jen tak mezi řečí: zastavený čas 19:19 na hodinách, názvy jeho knih, použité jako běžné slovo v textu, a mnoho dalších.

Obvyklým problémem většiny antologií je fakt, že úroveň povídek bývá nevyrovnaná. Tento jev se do určité míry nevyhnul ani Královským zahradám, projevuje se však mnohem méně patrně než u jiných povídkových sbírek. Myslím, že za to můžeme děkovat stejnou měrou poctivému výběru povídek a kvalitě zúčastněných autorů.

Pojďme se podívat na jednotlivé šlépěje skrze onu zahradu hrůzných rajských potěšení.

  • Prolog v podobě komiksu – Murin Wolf

Skvělý nápad. Nečetla jsem komiks snad od dob Lips Tulliana a moc jsem si užívala všechno to "grrr" a "SKŘEK!" Jako úvod do knihy velmi originální!

  • Ve stínu – Lucie Tringelová Kaňová

Povídka velmi kingovské atmosféry. Parta mladých jede do oblasti, před kterou jsou varováni, aby tam získali originální videa a tím další followery, nejkýženější kořist dnešního světa. Že výlet nedopadne podle plánů, je nabíledni. Konec mě trochu zklamal svou neuzavřeností.

  • Sklep – Vladimír Pospíchal

Jednohubka o dětském strachu, který je přece tak směšně bezdůvodný. Nebo…?

  • Tam venku – Ludmila Svozilová

Autorka Zemři, Kaine znovu dokazuje, jak děsivou atmosféru dokáže navodit a jak mistrně dokáže popsat hrůzy, jaké dokáže jen člověk. Poměrně klasický scénář – pobyt spřátelené čtveřice na chatě se záhy změní v něco vážně moc ošklivého.

  • Muž, co nikdy nezemřel - Tomáš Marton

Westernově laděná povídka, spíše strašidelná než hrůzná, ačkoli krve a mrtvol je v ní víc než běžný průměr.

  • Žena s pastelkami – Svatopluk Doseděl

Téma domácího násilí, které se mě v povídkách vždy mimořádně dotýká a kde se mi pravidelně vaří krev nad hláškami typu "Nemůžu odejít, nemám na to dost peněz." V těchto konotacích mi vždy vytane úryvek z Pratchettových Dobrých znamení, kde se praví zhruba následující: "Cowleymu (démonovi) dělalo stále větší potíže vymýšlení nových a nových zel, která by byla natolik ošklivá, aby si jich někdo na pozadí běžného života vůbec někdo všiml." Protože člověk člověku dokáže způsobit takové peklo, jaké by nevymyslel ani nejtalentovanější ďábel. Pan King tohle dobře ví a v jeho knihách je to znát. V těchto povídkách také.

  • V plamenech – Radoslav Kozák

Pochmurné, děsivé, strašidelné, plamenné a bez většího vysvětlování.

  • Oči viny – Kristina Trefilová Haidingerová

Krásně mrazivá povídka o noční můře každého řidiče.

  • Takovej je život – Dominik Fiala

Povídka s překvapivou pointou, kdy se dozvíme, že všechno je jako obvykle jinak, než jsme si mysleli. Ten proazický závěr mě maličko zamrzel. Na konci je jasný odkaz na nějakou konkrétní povídku, ale bohužel mi nic neřekl, což mi přišlo líto. Asi si budu muset tuhle literaturu přece jen muset více nastudovat. Hororoví znalci jistě poznají, oč jde.

  • Poslední kapka – Vlaďka Sacká

Nové sanitky a jejich osádky, stará bolest a vážně nečekaná pointa.

  • Pouta – Roman Bílek

Tohle bylo spíš porno než horor a za mě to nezachránila ani citace z Romea a Julie. Snad za to může moje prudérie, ale mně sem tato povídka neseděla. Připadalo mi, jako by se autor vyrovnával s nějakým vlastním běsem nebo se chtěl někomu touto cestou pomstít.

  • Michal Březina – Mizerná smrt Václava Kácela

Osvěžující humorná jednoaktovka k nabrání dechu a uvolnění. S hlavním hrdinou jsem velmi, velmi cítila.

  • Monstra uvnitř nás – Karin Novotná

O tom, že není radno přeceňovat psychiatry a podceňovat bubáky.

  • Krátká letní brigáda – Mark E. Pocha

Klasické zlo bez příčiny, nebo snad kvůli pomýlenému chápání Boha či domnělé rodičovské křivdě. Krvotok a hromady mrtvol v kingovském duchu, ale pro mě trochu na povrchu.

  • Odmaskuj se! – Ivana Gašparíková

A opět ten rodinný hnus. Tak děsivý, protože tak reálný a tak, bože, tak častý. Pointa předvídatelná, ale krásně strašidelná a v rámci žánru logická.

  • Archiv – Petr Boček

Povídka, jakou nejspíš nemohl napsat nikdo jiný než archivář. Obávám se, že do archivu jakéhokoli druhu mě nějakou dobu nikdo nedostane…

  • Klauni – Miroslav Pech

Povídka, kterou jsem buď nepochopila, nebo nebyla děsivá. Chyběla mi linka Ondry. Nebo přebýval Ondra.

  • Dobrý manžel – Madla Pospíšilová Karasová

Protože vím, co Madla dokáže, začínala jsem tuto povídku číst už apriori s mrazením v zádech. A ejhle, zlo je tu jaksi jen zpovzdálí, zprostředkované a snesitelné. Roztomilý odkaz na Mistra v závěru. Milé počtení v té záplavě hrůz.

  • Miss Misantropie – Karel Doležal

Povídka na pomezí sci-fi a hororu, kde bloudíme v jiných vesmírech a vědomích a lecčem dalším….a přitom stačilo, kdyby ji ve škole nešikanovali!

  • Dívka, která měla ráda Stephena Kinga – Aleš Richter

Lehce humorně bizarní pocta Mistrovi s mnoha odkazy na jeho dílo. Prostě když Ho miluješ, není co řešit. I když ti třeba hrábne.

  • Věřím ve vůni jasmínu – Jiří Sivok

Tragický a tak hrozně pravděpodobný příběh, jakých se kolem nás odehrávají denně desítky. U čtení se mi svíralo srdce smutkem.

  • Epilog – komiks, Murin Wolf

Vtipné uzavření antologie, vyplatí se dobře prohlédnout a přečíst!

Shrnutí:

Myslím, že se Mistr za své nadané žáky z českých a slovenských literárních luhů a hájů stydět určitě nemusí. Jak jsem napsala výše, některé povídky mi do sbírky neseděly, jiné mě tak docela nezaujaly, ale podtrženo a sečteno, mám z antologie velmi dobrý dojem a jsem ráda, že máme tolik talentovaných autorů, byť v žánru, kterému neholduji. Z každé stránky dýchá úcta, obdiv, někdy až láska ke Stephenu Kingovi. Stejně jako to, jak autory psaní bavilo a s jakou chutí a vervou šli v Mistrových stopách. Leckde se mezi řádky chvěl jemně černý humor, jinde útočilo zlo napřímo.

Nepochybuji o tom, že větší znalec Kingova díla najde mnohem více "easter eggs", odkazů, upomínek a drobností, než jsem dokázala já. Nejsem Kingem zcela nepolíbená (ráda se vytahuju, že jsem část jeho díla četla v němčině), ale nemám načteno zdaleka tolik jako naši autoři a jejich spřízněnci. Snad ale právě proto můžete ocenit pohled čtenáře částečně "zvenčí". Neboť i takový se občas rád projde V KRÁLOVSKÝCH ZAHRADÁCH. Ta procházka stojí za to!

89% (poctivě vypočítáno z ohodnocení jednotlivých povídek)

28. září 2024